Jihozápadně od vsi Březníka, na příkrém a protáhlém ostrohu při levém břehu řeky Oslavy, se dochovaly zbytky hradu Lamberku (vlastne Langenbergu). Prvním vlastníkem byla vladycká rodina z Mir. Knínic, mající v erbu černou kozí hlavu. V Březníku se objevila poprvé roku 1360, kdy zde Jaroslav z Knínic od Ješka z Březníka a Náchoda odkoupil část Březníka a nechal zapsat své druhé choti Markéte 500 hřiven. Když Jaroslav koupil roku 1377 ves Znátky, psal se již z Lamberka. Hrad byl tedy vybudován nékdy kolem roku 1370. V roce 1385 byl již Jaroslav mrtev. Zanechal po sobe vdovu Markétu a z manželství s ní syna Artleba a Jaroslava. Z prvního manželství byli syni Jan (Ješek), Sokol a Vanek. Na Lamberku sídlil i jejich příbuzný Jan Sokol (1396), snad synovec, jenž potom držel Lamberk. V dobe sváru mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem se Jan Sokol proslavil jako smelý válečník.
Po Sokolove smrti se ujal hradu Lamberka Vanek, stejne známý z loupeživých výprav. Když Vanek roku 1420 zemřel, bylo zboží prodáno jiným rodum (z části ješte za jeho života). Část majetku v Březníku prodal rovnež Mikuláš Sokol z Lamberka. Druhou část obce Březníku vlastnili Náchodští.
Za sporu Jana Komorovského z Komorovic a Březníka z Matejem z Náchoda o Lamberk, vyzval roku 1459 Matej Komorovkého, aby dokázal své právo, které si osoboval na zboží zbořeného hradu. To znamená, že hrad Lamberk zanikl před rokem 1459. Zbožím tehdy disponoval český král Jiří, který se ve sporu postavil na stranu Mateje z Náchoda. Lamberk byl asi rozbořen moravskými stavy po husitských válkách ve čtyřicátých letech 15. století, jako svobodný hrad.
(Hrady, zámky a tvrze, str.124 až 135)
