Mlýn na kraji obce začal stavět v roce 1924 Alexandr Jarolím, syn Roberta Jarolíma ze Skřipiny. Mlýn v Březníku č.p. 132 byl zařízen na elektrický pohon. Na konci II. světové války mlýn částečně vyhořel při leteckém náletu na obec. Manželé Jarolímovi mlýn opravili a obilí se zde mlelo až do roku 1953. Když bylo v roce 1956 v obci založeno JZD, předal Al. Jarolím prostory svého mlýna k užívání tomuto zemědělskému podniku. Ten jej využíval ke skladování obilí, mletí šrotů a později i k výrobě krmných směsí pro vlastní potřebu. Po roce 1990 byl mlýn vrácen vnučce A. Jarolíma Aleně Oswaldové. Ta jej v roce 1995 pronajala Marii Skokanové z Rapotic.
Zásluhou podnikatelky Marie Skokanové byla v březnu 1996 zahájena jeho rozsáhlá přestavba a modernizace. Stavební úpravy a nová technologie si vyžádaly přes 30 miliónů korun. Nejmodernější mlynářskou techniku ovládanou počítači dodala a také zabudovala firma Prokop, mlynářské stroje Pardubice. Již v červenci 1996 byl ve mlýně zahájen zkušební provoz a začal se formovat nový pracovní kolektiv. Březnický mlýn po ročním provozu čítal 15 zaměstnanců. Denně se zde mlelo až 50 tun pšenice nebo žita.
V první polovině roku 1998 se paní M. Skokanová rozhodla, že odkoupí od obecního úřadu nedokončenou stavbu víceúčelového zařízení. Během půl roku ji upravila, přestěhovala sem mlynářské stroje a již v červnu 1998 zde začala vyrábět mouku. Podnikatelka M. Skokanová má zájem, aby se mouka z březnického mlýna vyznačovala stále vysokou kvalitou. Proto mlýn vybavila špičkovou laboratoří pro rozbor nakoupeného obilí a začala přemýšlet o dalším zlepšování provozu. Vedle dodávky mouky v cisternách a pytlích, zakoupila baličkovací linku, která otevřela cestu k dalším odběratelům. V poslední době se také podařilo postavit sila na skladování obilí.
