Vycházka do Cihelny
Kousek za vsí směrem k Náměšti n. Oslavou odbočuje ze silnice doleva polní cesta do malebného údolí, kde bývala v letech 1860-1940 obecní cihelna.Když se však vrátíme o další století zpět, vedla tudy formanská cesta do Náměště a na místech cihelny stávala vyhlášená formanská hospoda. Za časů formanů se hospody stavěly za vesnicí při cestách. V těchto hospodách totiž bývalo rušno ve dne i v noci. Zastavovali zde formani, scházeli se zde handlíři, pytláci i vandrovníci. Když byla v roce 1860 postavena do Náměště nová silnice kolem usedlosti p. Malého čp.24, ztratila na významu cesta údolím ke Kopaninám a výhonem do Louček, zanikla i formanská hospoda.
Od začátku 19.století stále více sílil tlak ze strany rakouských úřadů, aby na obcích byly domy i hospodářská stavení budována z nehořlavých materiálů. Obec tuto nelehkou situaci vyřešila po roce 1860 zřízením obecní cihelny ve zmolině k Jíseňským. Podle rodinné kroniky E.Krejčího čp.31 byla zde postavena jen dřevěná bouda, sušárna, pec a vykopána studna. Zde mohli občané z obce pálit cihly sami za asistence zkušeného cihláře. Pálilo se v pořadí, jak se zájemci přihlásili u starosty. Sami si museli nakopat hlínu a dovést dřevo na topení, nejčastěji pařezy. Prvním cihlářem zde údajně byl pan Holub. Po něm byl cihlářem Kalina, který si zde již postavil domek z nepálených cihel. Kolem roku 1900 se do svého rodiště "šupem" vrátili bratři Ryškové. Nastěhovali se do cihelny a začali vyrábět cihly a tašky. Mladší bratr odešel na vojnu a už se nevrátil. Jan Ryška se oženil a pálení cihel se věnoval dále.
V obecní kronice kronikářka Eva Brůžová zaznamenala vzpomínku Fr. Podušky čp.88 (1914-2000) na výrobu cihel mezi světovými válkami. Produkce z této cihelny pokryla potřebu cihel pro celou obec. Kapacita pálící pece byla až 10 000 kusů cihel. V údolí cihelny se hlína kopala, hnětla, tvarovala do forem, sušila a vypalovala. Pan Ryška bydlel v cihelně v domku čp.109. Sem se k němu jako vdovci přistěhovala paní Karolína Bouzková, která mu v těžké práci vydatně pomáhala. Pálené trople se totiž vyráběly ručně, neboť žádná mechanizace v té době nebyla. Každá cihla, než byla vypálena, prošla několikrát rukama. Cihly se zde vyráběly do začátku II.světové války. Když začaly velké cihelny vyrábět pálené cihly červené, malé obecní cihelny začaly zanikat. Pan J. Ryška se s paní Bouzkovou koncem války z obce odstěhovali a cihelna osiřela.
Když začalo v obci po roce 1956 hospodařit zemědělské družstvo, začaly změny i v tomto malebném koutku přírody. Domek pana Ryšky byl zbourán a vyrostly zde objekty družstevní drůbežárny. Později bylo údolí upraveno a osázeno ořešáky a jabloněmi. Po několika letech došlo ke zbourání drůbežárny a na začátku údolí byl postaven včelín. Několik let se chov včel vyplácel, ale začátkem 90.let zájem o med poklesl. Družstvo tento objekt v roce 1996 prodalo Mysliveckému sdružení, jehož členové si zde svépomocí vybudovali pěknou klubovnu.
Portál měst a obcí české republiky
Město Náměšť nad Oslavou
Hospodářská komora České republiky
POLICIE ČR-obvod Náměšť nad Oslavou.jpg){kind=link}