Školní výuka dětí v obci
Začátky školního vyučování v naší obci údajně sahají až do roku 1580, kdy byla v Březníku otevřena bratrská škola. V roce 1640 se již hovoří o výuce učitelem Fridrichem Hektosem. V té době však bylo školství ve velmi špatném stavu. Vrchnosti a obce, které měly o školy pečovat, si jich většinou nehleděly. Také rodiče na docházku dětí nedbali. Učiteli bývali vysloužilí vojáci, kteří uměli trochu číst a psát. Stálý plat nedostávali a byli odkázáni jen na "sobotáles", který si museli od rodičů žáků sami vybírat.
Zlom nastal po roce 1775, kdy císařovna Marie Terezie vydala Všeobecný řád školní, který mimo jiné už stanovoval povinné vyučování všech dětí od 6 do 12 let. I když se toto nařízení mnohdy ještě řadu roků nedodržovalo, mělo svůj význam pro nový pohled na školu. Základním článkem výuky se staly tzv. triviální školy, ve kterých se děti vedle náboženství učily číst, psát a počítat. Byly zakládány především v sídlech farností. Ve městech byly zřizovány hlavní školy, kde se žáci také učili základům latiny, dějepisu, zeměpisu a domácím pracím. Nepříznivým jevem se stalo poněmčování, protože českým jazykem se učilo pouze na školách nejnižších.
V Březníku v letech 1786 až 1825 žáci vystřídali pět učeben v různých domech. Pod farou to byly domy čp.62, 69 a 64. V posledním domě učitel Václav Janda vyučoval do roku 1817. Domek byl dříve majetkem obce. Václav Janda v něm bydlel a mládež k němu na vyučování docházela. Když se začala "učebna" bořit, odstěhovala se škola do Močitek do čp.40. Těsně před otevřenímk nové školní budovy v roce 1824 nedaleko kostela se vyučovalo v domech čp.55 a 85. Škola u kostela, kde dodnes stojí, měla ve svých počátcích jednu třídu, byt pro učitele a dvorek. Hned od počátku velkému počtu žáků nevyhovovala. V roce 1876 ji navštěvovalo 145 žáků. Ti se učili na dvě směny po půl dnech. V roce 1881 byla v Březníku otevřena dvoutřídka a nová učebna byla zřízena v domě čp.55. Když roku 1885 začali chodit do Březníka děti z Kuroslep, byla školní budova v roce 1895 rozšířena o další učebnu, dva byty pro podučitele, kabinet, záchody a hopodářské stavení (z Kuroslep v té době docházelo do školy kolem 50 žáků). Koncem 19.století byla březnická škola trojtřídní a žáků bylo kolem dvou stovek. Od roku 1920 se začalo vyučovat ve 4 třídách. Když byla 1.ledna 1927 otevřena škola v Kuroslepech, byla v Březníku jedna třída zavřena.
Na přelomu 20.století byl na březnické škole řídícím učitelem Josef Nahodil (vyučoval v letech 1886 až 1906). Po odchodu do důchodu jej v roce 1906 nahradil řídící učitel Karel Malý. Po jeho náhlém úmrtí v roce 1924 byl v letech 1924 až 1947 řídícím na škole Alois Lysák. Když byl jmenován okresním knihovnickým inspektorem pro okres Brno-venkov, vedl školu březnický rodák František Dobrovolný čp.26. Po jeho odchodu na ONV do Velké Bíteše (1955) se stal ředitelem školy Bohumil Pavlík. V I.polovině 20.století více roků na škole působili učitelé Edmund Němec, Josef Dufek, Božena Lysáková, Jan Bouček, Jan Soukup, Marta Sobotková, František Dobrovolný, Libuše Staňková aj.
Významným mezníkem pro březnickou školu se stal rok 1953, kdy byla v obci zřízena osmiletá škola. Stala se tak školou spádovou pro žáky z obcí Březník, Kralice, Lhotice a Kuroslepy. Protože školní budova prostorově přestala vyhovovat, byly březnické děti, navštěvující 1.-4. třídu, vyučovány v domě čp.32. Zřízení osmileté školy v obci přineslo národnímu výboru i řediteli školy Boh. Pavlíkovi nemalé starosti. Především stáli před rozšířením školy, zajištěním bytů pro učitele a vybudováním školní jídelny.
Dne 30.června 1958 byly v akci "Z" zahájeny práce na nadstavbě školní budovy čp.89. Ředitel školy i národní výbor našli mimořádné pochopení u vedení nově ustaveného JZD i většiny občanů obce. Během dvou měsíců se podařilo odstranit starou vazbu, vyzdít obvodové zdivo do poschodí, na nástavbu dát znovu vazbu a položit novou krytinu. Značná část cihel byla získána v Brně z domů určených k asanaci. Přes řadu překážek se plánované práce podařilo zajistit a vyučování po prázdninách bylo ve škole zahájeno.
Práce pokračovaly dále a ve školním roce 1959/1960 se začalo vyučovat i v prvním poschodí. Zde opět ochotně pomáhali brigádníci i domácí řemeslníci (elektrikáři, malíři aj.). Po vzniku nového okresu v Třebíči se znovu začalo mluvit o stavbě nové osmiletky v Kralicích. Nejistota se odrazila v brigádnické aktivitě a dokončovací práce se začaly protahovat. Po roce 1961 se ředitelem školy opět stal František Dobrovolný. Od 20.srpna do konce října 1962 byla školní budova omítnuta a nastříkána březolitem. Mnoho práce zde opět odpracovali brigádníci (např. o stavbu lešení se staral tesař Josef Krejčí čp.151).
Na podzim 1963 byly zahájeny práce na budování odpadu ze školy. Bylo položeno 60 metrů rour a vyzděny 4 šachtice. V dalších letech práce pokračovaly na výstavbě kabinetu v půdním prostoru. V letech 1969/1970 byla nákladem 63 000 Kč vybudována nová kotelna a částka 265 000 Kč byla vyčleněna pro nákup kotlů a rozvody topení po budově. V roce 1972 byla zajištěna teplá voda do všech učeben a zahájena přístavba sociálního zařízení pro školní jídelnu. Práce na školní kuchyni a jídelně byly ukončeny 31.března 1974 a první kuchařky Božena Křoustková čp.6 a Helena Kudláčová čp.213 uvařily první oběd.
O prázdninách 1974 odešel do důchodu ředitel František Dobrovolný a další chod školy řídili Jiří Fejfuša a po něm Jan Vrhlík. Byly budovány odborné kabinety, rekonstrukci si vyžádala vodovodní přípojka a kanalizace. V posledních dvaceti letech 20.století, kdy je ředitelem školy Zdeněk Cabejšek z Mohelna, byla škola vybavena barevnými televizory, počítači a žáci mají k dispozici nové dílny. Stručně řečeno - školní budova je soustavně vylepšována a výuka modernizována.
Portál měst a obcí české republiky
Město Náměšť nad Oslavou
Hospodářská komora České republiky
POLICIE ČR-obvod Náměšť nad Oslavou.jpg){kind=link}